Pavlov pohľad na ľudskú múdrosť vo vybraných pasážach z listov Korinťanom

bible-bullyNapriek odhodlaniu som veľmi, veľmi dlho odkladal naplnenie zámeru napísať aspoň stručnú skicu o problematických novozmluvných výpovediach strán ľudského rozumu a intelektu. Už pred rokom som sa prebral príslušným materiálom keď som písal seminárku o letničnom triumfalizme a keď som sa pripravoval na výuku Listov Korinťanom, ale vzhľadom k životnej situácii som nemal silu dotiahnuť vec do konca. Aj keď sa domnievam, že antiintelektu­alizmus nieje problémom iba u letničných, pravdou je, že práve letničný triumfalizmus, neláska ku konzistentnému doktrinálnemu mysleniu, smrtiace predsudky voči teologickému vzdelávaniu a záľuba vo všetkom, čo práve funguje, aj keď je to hlúpe a neperspektívne, ponúkla v letničnom hnutí antiintelektualizmu nesmierne dobrú pôdu. Moju prácu nájdete na Academii a jej české zhrnutie v starom článku tu. Keď C. S. Lewis hovoril, že „aby se člověk stal křesťanem, nepotřebuje žádného zvláštního vzdělání také proto, že křesťanství samo je vzděláním,“1 s letničnými a charizmatikmi ešte nepočítal. Dôsledky antiintelektualizmu sú nešťastné a aj keď posledné dve generácie letničných (najme v USA) dosiahli výrazného pokroku, pohŕdanie teologickým vzdelaním a racionálnym prístupom k veciam viery je medzi letničnými nielen u nás stále alarmujúce. 

Něco k práci s biblickými jazyky (odpověď na dotaz studenta)

lexiconJeden náš velmi dobrý distanční student mi tuhle položil dotaz stran studia Bible v původních jazycích. Potřeboval vědět jak začít, jaký slovník používat, jak se je učit, atd. V distančním programu biblické jazyky nevyučujeme a vzhledem k tomu, jaký postoj k nim posledních pár ročníků na VOŠMT zaujímá, možná nezůstanou povinné ani v denním programu. (Už nyní jsou vypuštěny z jednoletého studijního programu.) Liknavost studentů je samozřejmě hodná lítosti a trestu. Na druhou stranu ale, jen tak mezi námi, zde za zavřenými dveřmi, proč jsou vlastně biblické jazyky důležité? I na to jsem se snažil odpovědět v mailu, jehož výňatek zde s mírnými úpravami zveřejním. 

Místo a význam historické kritiky v biblické hermeneutice (shrnutí česky)

Shrnutí česky

Název diplomové práce: Místo a význam historické kritiky v biblické hermeneutice

Tato práce se zabývá některými základními problémy, které historická kritika představuje pro výklad Bible. První kapitola se zabývá historickou kritikou ve vztahu k problému historické vzdálenosti textu a jeho současného významu. Jsou představeny některé základní figury filosofické hermeneutiky (Schleiermacher, Gadamer, Hirsch, Ricoeur), pozornost je však upřena též na vlastní způsoby praktikování historické kritiky (Wellhausen, Mowinckel). Tvrdí se zde, že historická kritika je nástrojem výkladu a že nebrání přivlastnění textu těmi, kdo jej čtou s hlubokým vnitřním zájmem. 

Obnova Davidova stánku a mantinely plnějších významů

blowing-the-shofarAsi před rokem jsem zde publikoval krátkou úvahu o směru informace v hermeneutickém rámci. Tvrdil jsem v ní, že při výkladu Bible musíme postupovat v přesném pořadí, které když se poruší, dojde k přešlapu. Nejprve musíme prozkoumat historické pozadí, pak pomocí exegeze zjistit význam slov, vět a příběhů v jejich kontextu a teprve potom hovořit o teologii. Pokud se směr obrátí, takže na poli teologie předem zjistíme, co je potřeba v textu a na jeho dobovém pozadí nalézt, dojde k problému, k tzv. eisegezi (vkládání významu do textu namísto jeho vyvádějí ven). 

Genesis 1 a egyptské stvořitelské mýty

Podle Jamese Allena existuje v západní kultuře sklon k předsudku, že seriózní abstraktní myšlení začalo až s Řeky1. K tomu můžeme přidat všeobecnou preferenci mezopotámské starověké literatury před egyptskou. Řada běžných gymnazistů měla možnost seznámit se s Eposem o Gilgamešovi, někdy i s Enuma eliš (viz minulý článek), avšak egyptské kulturní dědictví, které je neméně bohaté, bývá skrovněji zastoupeno. Platí to i v biblistice, kde je běžné připomínat mezopotámské pozadí knihy Genesis, ale egyptské pozadí, které je, jak uvidíme, v případě Genesis 1 daleko výraznější, zmíněno nebývá. 

Moje vyučování na VOŠMT (článek do ŽvK)

Vysvětlení: Nechtěl jsem, aby se z mého krásného Selah Diet, mezi textem a jeho vyznáváním stal blogísek o splínech a náladách, politický rádoby-think-tank nebo skladiště přejatého obsahu. Zdá se, ale že všechny tři zmíněná tabu budou brzy prolomena. Začnu tím, že re-postnu svůj článek pro ŽvK. Dále bude nejspíš následovat něco o Babišovi. Ale to až potom. Dostali jsme teď na škole úkol napsat „v pozitivním duchu volně o svých předmětech, dojmech, důrazech, touhách, snahách, problémech, zkušenostech atd.“ Takže blogísku, poslouchej. Vidím vizionářskou vizi. 

Příběh mé diplomky a pár čísel

Vesmír si nepřál, abych tuto práci dokončil včas. Všechna lapálie začala už v létě minulého roku, kdy mi ze studijního na CTS poslali vyrozumění, že mám všechny předměty hotové a že bych měl napsat svou master's thesis. „Hurá“, řekl jsem si, „mám teď dva měsíce času na psaní!“ „Ale prrrr, koníčku, ne tak rychle,“ sdělilo mi studijko. „Don't get too invested into writing [nezačínej s psaním] before an official approval of your thesis proposal by the thesis research committee [před oficiálním schválením návrhu práce příslušnou komisí]“! Jenže já jsem proposal neměl, neměl jsem ani vedoucího a měl jsem jen vágní představu o tématu. Přes prázdniny se se mnou nikdo nechtěl bavit a nikdo mi neporadil, takže jsem se celé léto flákal a něco si četl, ale nedospěl k jasnému, vycizelovanému návrhu předmětu výzkumu. K tomu jsem zjistil, že mám doma o strávníka víc, neboť začátkem léta se nám narodil Saul. Přes léto jsme to ani necítili. V září ale, když jsem začal pravidelně chodit do práce, zasáhlo nás to zásadně a nečekaně. V září jsem již nějaký proposal splichtil a odeslal. Příslušné komisi pak ale trvalo asi tři týdny, než mne vyrozuměla, že by to chtělo dopilovat, což jsem vzápětí učinil, ale teprve v půlce října mi na vědomí bylo dáno, že tedy mohu začít psát. 

Něco málo ke křesťanskému sionismu

menora-david-fish
Vztah k Židům je pro křesťanského ducha vnitřní zkouškou, přičemž poddajnost a slabost křesťanů, která je zavedla do područí židovského ducha, stejně jako rasismus a antisemitismus vedoucí až k násilí, jsou známkou toho, že ve zkoušce neobstál. (…) Křesťané se musí k Židům chovat křesťansky.
— Nikolaj Berďajev
Nedávno jsem se pracovně zúčastnil misijní konference Apoštolské církve Za Horizonty s názvem Invaze? Uprchlíci? Poutníci? Název napovídá, že se tam hovořilo o Islámu a o uprchlících, jak na ně být hodný, jak riskovat zastřelení a jak jim pádně vyvrátit všechny jejich stupidní bludy. Jedinou odchylkou od tohoto hlavního tématu byl seminář o Izraeli od řečníka z organizace ICEJ, plným názvem Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém, což je křesťanská organizace, která prosazuje podporování Izraele křesťany po celém světě. 

Genesis 1 a Enuma eliš

03-marduk-tiamatMarduk zápasí s Tiámat
Text Enuma eliš 1 je složen z mnoha fragmentů. Nejstarší opisy pochází z přelomu 2. a 1. tis. př. Kr. Příběh samotný vznikl nejpíše daleko dříve, původně však ve starobabylonské verzi, v níž mohl být hlavním hrdinou Ea, nikoli Marduk. Ten byl do příběhu vpašován jako hlavní hrdina, jako bůh obdařen „dvojím božstvím“ (EE I:91) a jako přemožitel úhlavního protivníka Tiámat a stvořitel světa nejspíše až v úsilí o valorizaci Babylóna coby hlavního města kultu.