Místo a význam historické kritiky v biblické hermeneutice (shrnutí česky)

Shrnutí česky

Název diplomové práce: Místo a význam historické kritiky v biblické hermeneutice

Tato práce se zabývá některými základními problémy, které historická kritika představuje pro výklad Bible. První kapitola se zabývá historickou kritikou ve vztahu k problému historické vzdálenosti textu a jeho současného významu. Jsou představeny některé základní figury filosofické hermeneutiky (Schleiermacher, Gadamer, Hirsch, Ricoeur), pozornost je však upřena též na vlastní způsoby praktikování historické kritiky (Wellhausen, Mowinckel). Tvrdí se zde, že historická kritika je nástrojem výkladu a že nebrání přivlastnění textu těmi, kdo jej čtou s hlubokým vnitřním zájmem. 

Obnova Davidova stánku a mantinely plnějších významů

blowing-the-shofarAsi před rokem jsem zde publikoval krátkou úvahu o směru informace v hermeneutickém rámci. Tvrdil jsem v ní, že při výkladu Bible musíme postupovat v přesném pořadí, které když se poruší, dojde k přešlapu. Nejprve musíme prozkoumat historické pozadí, pak pomocí exegeze zjistit význam slov, vět a příběhů v jejich kontextu a teprve potom hovořit o teologii. Pokud se směr obrátí, takže na poli teologie předem zjistíme, co je potřeba v textu a na jeho dobovém pozadí nalézt, dojde k problému, k tzv. eisegezi (vkládání významu do textu namísto jeho vyvádějí ven). 

Genesis 1 a egyptské stvořitelské mýty

Podle Jamese Allena existuje v západní kultuře sklon k předsudku, že seriózní abstraktní myšlení začalo až s Řeky1. K tomu můžeme přidat všeobecnou preferenci mezopotámské starověké literatury před egyptskou. Řada běžných gymnazistů měla možnost seznámit se s Eposem o Gilgamešovi, někdy i s Enuma eliš (viz minulý článek), avšak egyptské kulturní dědictví, které je neméně bohaté, bývá skrovněji zastoupeno. Platí to i v biblistice, kde je běžné připomínat mezopotámské pozadí knihy Genesis, ale egyptské pozadí, které je, jak uvidíme, v případě Genesis 1 daleko výraznější, zmíněno nebývá. 

Genesis 1 ve svém světě: Úvod

01-friedrich-delitzschFriedrich Delitzsch
Prokazování a vyvracení paralel mezi mezopotámskými mýty a biblickým příběhem o stvoření se během posledního půldruhého století stalo oblíbeným sportem biblistů i asyriologů. K založení této zvláštní disciplíny přispěly archeologické objevy 19. a 12. století, například objev Aššurbanipalovy knihovny roku 1849 nebo vykopání Uru roku 1922. Srovnávání Bible a mýtů se samozřejmě neobešlo bez teologických turbulencí. Zdaleka nepřispěla poněkud nepřejná, až škodolibá rétorika asyriologů a biblistů typu Friedricha Delitzschem, který svou kampaní „der Babel und Bibel“ neúnavně a docela zkratovitě dokazoval „tak a máte to, Bible je jen plagiát“. Delitzschova paralelomanie a zcela zavádějící rétorika vzbudila u konzervativních biblistů obrannou reakci, paralelofobii. 

Zlý pes Bookhound aktualizován

V minulém článku jsem uvedl seznam změn a doporučení týkajících se Vershoundu, internetového naháněče verzí Bible. V tomto článku se zaměřím na Bookhounda.

Bookhound je internetový naháněč knih, článků a postupových prací. Jeho úkolem je hromadně generovat linky na vyhledávače v katalozích knihoven, internetových archivů, databází a v deepwebových službách, čili i na stránkách, které vám Google nenabídne. Bookhound je zaměřen především pro potřeby česky a anglicky (popř. německy) hovořícího studenta humanitních oborů, především pak biblistiky a teologie. 

Příběh mé diplomky a pár čísel

Vesmír si nepřál, abych tuto práci dokončil včas. Všechna lapálie začala už v létě minulého roku, kdy mi ze studijního na CTS poslali vyrozumění, že mám všechny předměty hotové a že bych měl napsat svou master's thesis. „Hurá“, řekl jsem si, „mám teď dva měsíce času na psaní!“ „Ale prrrr, koníčku, ne tak rychle,“ sdělilo mi studijko. „Don't get too invested into writing [nezačínej s psaním] before an official approval of your thesis proposal by the thesis research committee [před oficiálním schválením návrhu práce příslušnou komisí]“! Jenže já jsem proposal neměl, neměl jsem ani vedoucího a měl jsem jen vágní představu o tématu. Přes prázdniny se se mnou nikdo nechtěl bavit a nikdo mi neporadil, takže jsem se celé léto flákal a něco si četl, ale nedospěl k jasnému, vycizelovanému návrhu předmětu výzkumu. K tomu jsem zjistil, že mám doma o strávníka víc, neboť začátkem léta se nám narodil Saul. Přes léto jsme to ani necítili. V září ale, když jsem začal pravidelně chodit do práce, zasáhlo nás to zásadně a nečekaně. V září jsem již nějaký proposal splichtil a odeslal. Příslušné komisi pak ale trvalo asi tři týdny, než mne vyrozuměla, že by to chtělo dopilovat, což jsem vzápětí učinil, ale teprve v půlce října mi na vědomí bylo dáno, že tedy mohu začít psát. 

Něco málo ke křesťanskému sionismu

menora-david-fish
Vztah k Židům je pro křesťanského ducha vnitřní zkouškou, přičemž poddajnost a slabost křesťanů, která je zavedla do područí židovského ducha, stejně jako rasismus a antisemitismus vedoucí až k násilí, jsou známkou toho, že ve zkoušce neobstál. (…) Křesťané se musí k Židům chovat křesťansky.
— Nikolaj Berďajev
Nedávno jsem se pracovně zúčastnil misijní konference Apoštolské církve Za Horizonty s názvem Invaze? Uprchlíci? Poutníci? Název napovídá, že se tam hovořilo o Islámu a o uprchlících, jak na ně být hodný, jak riskovat zastřelení a jak jim pádně vyvrátit všechny jejich stupidní bludy. Jedinou odchylkou od tohoto hlavního tématu byl seminář o Izraeli od řečníka z organizace ICEJ, plným názvem Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém, což je křesťanská organizace, která prosazuje podporování Izraele křesťany po celém světě. 

Genesis 1 a Enuma eliš

03-marduk-tiamatMarduk zápasí s Tiámat
Text Enuma eliš 1 je složen z mnoha fragmentů. Nejstarší opisy pochází z přelomu 2. a 1. tis. př. Kr. Příběh samotný vznikl nejpíše daleko dříve, původně však ve starobabylonské verzi, v níž mohl být hlavním hrdinou Ea, nikoli Marduk. Ten byl do příběhu vpašován jako hlavní hrdina, jako bůh obdařen „dvojím božstvím“ (EE I:91) a jako přemožitel úhlavního protivníka Tiámat a stvořitel světa nejspíše až v úsilí o valorizaci Babylóna coby hlavního města kultu. 

Nové teologie Starého zákona a dějiny (recenze)

slama-nove-teologie-a-dejinyKniha Nové teologie Starého zákona a dějiny od předního českého evangelického starozákoníka Petra Slámy (dále jen „autor“) vyšla v roce 2013 jako upravená verze jeho habilitační práce, na jejímž základě byl jmenován docentem. Verze je to pěkná, nechybí v ní ani obrázky. Cílem této knihy, jak autor uvádí, je ukázat, že žánr teologie Starého zákona je pokusem o zvládnutí „iritace“, kterou v biblistice způsobily takové výsledky historické kritiky, které měly potenciál zpochybnit historickou plausibilitu biblické dějepravy [359]. Kniha je tedy mapou cest okolo a přes onen Lessingův ošklivý příkop, jenž se mezi dějepravnou a teologickou relevancí Bible otevřel nástupem osvícenské soutěže o co nejsvobodnější a nejobjektivnější bádání. 

Vershound aktualizován. Jak jej efektivně používat?

Ve volné chvilce jsem se pustil do odvšivení a učesání nástrojů Bookhound a Vershound, které jsem na tomto blogu představil již před řádkou měsíců. Bookhound i Vershound jsou jednoduché jednostránkové utilitky, které se nicméně mně osobně v uplynulých měsících nesmírně osvědčily. Troufám si říci, že investice času do jejich programování se mi během psaní pěti seminárek v posledním půlroce vrátila. Projekt internetového zpěvníčku se mi naopak neosvědčil, takže jsem jej prozatím zmrazil. Nyní k Vershoundu, v příštím článku k Bookhoundu.

Vershound je nástrojem pro rychlý náhled biblických veršů a generování odkazů na velmi užitečné studijní nástroje on-line. Prostředí Vershoundu je spartánské. Biblické souřadnice je potřeba zadat do vyhledávacího políčka, ne vybrat v rozevíracím seznamu. To vyžaduje znalost zkratek nebo názvů biblických knih v češtině či v angličtině.