27Červen2017

Exodus, smlouva, zaslíbená země

Shrnutí své vlastní diplomky jsem zde již prezentoval a nedávno jsem ji také nahrál na Academii.edu. V tomto školním roce jsem však také vedl dvě absolventky na VOŠMT. Jednu s názvem Arminianismus – Teologie oslavující Boha a druhou s názvem Témata exodu, smlouvy a zaslíbené země v příběhu o Abrahamovi. V obou případech se podařilo vycizelovat jasnou tezi a postavit kolem ní dostatečnou argumentaci. První práce se snaží dokázat to, co je patrné již z názvu. Tu druhou práci bych obzvlášť rád zmínil, neboť svým způsobem navazuje na mou vlastní činnost a možná předjímá činnost budoucí. Autorka se v práci soustředí na proleptické prvky v příběhu o Abrahamovi a hlásí se k hypotéze, že tyto prvky z příběhu činí příběh celého Izraele. Jinak řečeno, příběh o Abrahamovi je takový biblicko-teologický mikrokosmos celého Izraele.

Kdybych se měl pustit do teologie SZ, líbilo by se mi zvolit právě tento tematický přístup a identifikoval témata exodu, smlouvy a zaslíbené země napříč celou hebrejskou Biblí. Je to jako kostra, se vším to souvisí a všude se to rozvíjí. Na téma zaslíbené země navazuje téma davidovského království, ale to davidovské království z toho původního tématu čerpá, nestojí samo o sobě. Na smlouvu navazuje téma chrámu, čili kultu. Celý kult se v Izraeli točí kolem smlouvy, která se připomíná, porušuje, obnovuje. Na téma exodu pak navazuje téma obnovy. Exodus je vždy vektor odněkud někam. Byli jsme zde, ale nyní vycházíme vstříc novým výzvám, novému pokroku, nové zaslíbené zemi. Tato tři vlákna lze krásně vystopovat na mnoha místech. V Genesis 1 například Bůh vyvádí stvoření z chaosu vod, činí z něj svůj chrám, člověka zavazuje smlouvou a staví ho do zaslíbené země Edenu. Podobně u řady proroků Hospodin vyvádí exulanty z babylonského zajetí, navrací je do zaslíbené země, nechává je obnovit chrám, chce s nimi uzavřít novou smlouvu.

Příkladů by byl bezpočet. V této práci se však autorka zaměřila pouze na příběh o Abrahamovi, což bylo až až. Zpracovat takto celou hebrejskou Bibli by byl úkol o poznání těžší. Základní myšlenka je ale jasná: v tomto příběhu je obsažen příběh celého Izraele. To souvisí i s jeho datováním příběhu, o němž se autorka trochu enigmaticky hned na začátku zmiňuje. Pokud je zde obsažen příběh celého Izraele, pokud opravdu lze dokázat ty intertextové vztahy, které směřují např. od knihy Exodus nebo z knihy Rút právě sem, pak to znamená, že finální verze tohoto příběhu vznikla až po těch příbězích, které se zde ozývají.

Takže blahopřeji, a to oběma. Dobrá práce.

Tento článek komentujte zde