Takový recap toho všeho a výhled do budoucnosti

Uplynul více než měsíc od posledního příspěvku. O vánočních prázdninách jsme zajeli do Rumunska, což je vždy značně osvěžující a ozdravná věc. Jsem teď totiž jako Jób, sedím v koutku v temném místě, žena mi radí něco ve smyslu Jb 2,9, nebo spíše já to v některých věcech radím jí, nacož mi na „pomoc“ přicházejí přátelé Tafen Nasal, Desloratadine Actavis a Duoresp Spiromax, jejichž nepsaným vedlejším účinkem je bezesporu sociopatie. MUDr. Elíhů mi řekl: „Jseš holt nemocnej, Míšo, musíš se léčit“. Jo… asi jako ve filmu Lék na život

Zvu Vás na své lednové vyučování Literatury Nového zákona

Na konci ledna 2018 (26.-27. 1. 2018) se na VOŠMT v Kolíně uskuteční víkendové vyučování předmětu Literatura Nového zákona. Vyučovat budu já a tímto Vás zvu. Info o přihlášení i přehled jiných víkendových vyučování naleznete na stránkách VOŠMT i na stránkách Global University.

Níže vizte záznam mého koktání a poskakování. Po shlédnutí tohoto nelegálně pořízeného záznamu jsem se rozhodl, že zapracuji na svém neverbálním i verbálním projevu a že se před vyučováním vyspím, abych na to měl dost mentální energie. V zásadě ale jde o adekvátní vzorek toho, čemu budou posluchači po 12 hodin vystaveni.

Ještě níže vizte sylabus předmětu.

Co je to hermeneutika Ducha?

keener-spirit-hermeneuticsNa pastorální konferenci AC 26.-29. září jsme měli možnost slyšet Craiga S. Keenera. Keener je jedním z předních světových odborníků na Nový zákon, jehož zvláštní specialitou je studium dobového pozadí. Je autorem několika komentářů, především pak komentáře ke knize Skutků, který se zdá být nejobjemnějším komentářem, jaký byl kdy ke kterékoli biblické knize napsán. Keenerovou poslední publikací je kniha Hermeneutika Ducha: Četba Písma ve světle Letnic (Spirit Hermeneutics: Reading Scripture in Light of Pentecost). Z programu konference vyplývá, že hermeneutika Ducha měla být tématem posledních dvou sezení, avšak z časových důvodů se na ni nedostalo. Nepatrnou kompenzací této škody budiž tento článeček, v němž Keenerovu knihu představím. 

Spatřili jsme Craiga S. Keenera v těle (postřehy z pastorálky)

Neboť do světa vyšli mnozí svůdci, kteří neuznávají Craiga S. Keenera přicházejícího v těle; každý takový člověk je svůdce a antikrist. (2J 1,7)

Podle toho poznávejte Ducha Božího: Každý duch, který uznává Craiga S. Keenera, jenž přišel v těle do České republiky, je z Boha. (1J 4,2)

Na pastorální konferenci AC 26.-29. září došlo k mimořádnému novému zjevení. Spatřili jsme muže oděného svetrem a šálou, pod jeho nohama pódium, před ním MacBook, v ruce mikrofon, nad hlavou koruna z promítacího plátna a za ním nejspíše jedna z nejplodnějších kariér na poli biblistiky za posledních 7 tisíc let. Domnívám se, že na jeho zjevení v ČR nás připravovala již tetráda krvavých měsíců v roce 2014, což musel být přibližně rok, kdy byla tato návštěva zanesena do jeho nabitého programu. Ne, nebyl to archanděl Gabriel, který z mně nepochopitelného důvodu nebyl schopen tuto návštěvu náležitě zvěstovat. Byl to Craig S. Keener.

Celý článek 📆  4 měsíce zpět   📂  Itinerář
💬  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Spatřili jsme Craiga S. Keenera v těle (postřehy z pastorálky)   📊  776 slov
🚩  

Cynická a nevěřící báseň

cynicism-smileTuto báseň věnuji těm, kdo se Pána Ježíše jaksi nemohou dočkat. Nabízím tím cynickou pojistku bezbřehému entuziasmu, který je odsouzen k nárazu. Když zdraví není stoprocentní, když člověka něco štve, když se kupí dluhy, tu se někdy probuzenecká víra může jevit jako něco, co učiní okamžitou přítrž chmurám. A čím víc jsme nadšení, tím více věříme a čím déle věříme, tím absurdnější se nám zdá možnost zařadit zpátečku a tím horší deziluze nám hrozí.

Problém tohoto přístupu nespočívá v tom, že víra jako taková je špatná, ale v tom, že předmět víry se možná skrývá někde jinde. A právě cynismus je zdravý instinkt, který dokáže rozeznat slepé uličky a včas se od nich odklonit směrem k tomu, co dává lepší smysl.

Proto hlavu vzhůru! Ježíš žije, a to i když nepřijde okamžité uzdravení, prosperita, probuzení a vytržení. Ježíš žije dnes stejně jako po zítřku! 

Ještě větší zmatek v autorském zákoně?

jednom minulém příspěvku jsem představil svůj hobby-projekt Buxan. Jde o službu, která se zaměřuje na digitalizaci čehokoli, co ji zákazník zašle. S oním „čehokoli“ však nastal problém, neboť jsem při předběžném průzkumu zjistil, že existují různé názory na právní podstatu činnosti, již jsem plánoval provozovat. Mám z toho docela vítr a rád bych si to vysvětlil teď, aby mi to nemusel vysvětlovat soud. 

Bombastický byznys Buxan a právní stránka digitalizace autorských děl

Podzim se pro mne často přelévá v zimu s nádechy mírné deprese, chronické únavy, běhání po doktorech (tentokrát jsou to záchvaty alergické rýmy), ztráty pocitu smyslu a všelijakého špekulování. Od září navíc učím Literaturu Nového zákona, kterou jsem nikdy neučil, a to s dotací šest hodin týdně. Úterky čtvrtky proto již tak dost silný podzimní drink stříknou plechovkou laciného energydrinku a velmi brzkým budíčkem či pozdní večerkou. (Na to si ovšem nestěžuji, je to moje radost a realizace.) 

Stručný přehled názorů na milénium

Upozornění: V tomto článku jsem vycháze z jeho starší verze Úvod do milenialismu (říjen 2013), kterou jsem však značně upřesnil a aktualizoval. Tento článek by měl vyjít i v ŽvK.

lords-2nd-coming
Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let. (Zj 20,6)

Církev během celé své historie samu sebe chápala jako archu, která proplouvá obdobím, jenž je ze všech období dějin světa již to úplně poslední. Tomuto období se říká eschaton – poslední čas. Eschatologie je proto oblastí teologie, která zkoumá strukturu tohoto času a potažmo i úlohu, kterou v jeho plynutí zaujímá Kristus, svět a církev. V biblické tradici, kterou nám předali pisatelé Nového zákona, sice nevidíme přesné vzorce pro výpočet délky tohoto období, vidíme však indicie, které nám mohou pomoci sestavit alespoň rámcový jízdní řád, podle nějž se poslední věk naplňuje a případně chýlí ke konci. 

Radost a štěstí (píseň)

Píseň Ce fericire (dosl. „Jaké štěstí“) byla jednou z prvních písní od skupiny Speranta (česky „Naděje“), kterou jsem si oblíbil. Speranta se zaměřuje na klasické a někdy až archaické rumunské písně a na písničky pro děti. Její frontman Gabriel Gorcea zde zpívá o naději na velmi brzký Pánův příchod.

Při překladu jsem se nedržel originálu zcela otrocky, na některých místech jsem dokonce provedl malou úpravu. Nemám ambice tento překlad někde zavádět. Tím bych jen podpořil ten lehkovážný zlozvyk poslední doby, kdy si kdejaký šumař slátá, co zrovna cítí u srdíčka a hned to cpe lidem, aby to zpívali či respektive jen poslouchali na jeho každonedělním koncertu. Je to zde jen pro zajímavost, jen jako ilustrace tématu tohoto období.

Není v mé moci zjistit, zda nejde náhodou o píseň, která se do rumunštiny dostala z angličtiny či odjinud. Za bližší informaci o jejím skutečném původu budu vděčný. 

Omluva a dodatek k recenzi knihy Vytržení

astrology-circleTímto vyjadřuji lítost nad tónem, kterého jsem použil ve své nedávno publikované recenzi knihy Vytržení od Sergeje Miháľa. Vlídnost a chápavost, s jakou mne někteří z mých čtenářů na tento přešlap upozornili, mi nedovoluje nechat jej bez omluvy. Omlouvám se tedy, že jsem nadmírou sarkasmu a nediplomatickou úsečností svých závěrů znepokojil čtenáře, kteří by jinak nalezni v recenzi větší užitek. Tento tón jsem nezvolil v afektu, nýbrž plánovitě, protože jsem knihu Vytržení shledal silně problematickou nejen po biblicko teologické, ale především po věcné stránce. Neodhadl jsem však dopad, jaký tato recenze bude mít. Obvyklou nízkou návštěvnost tohoto blogu vystřídal náhlý příval publika, které si žádalo prezentabilnější styl. Proto se těm, kdo břitkostí mého pera utrpěli, omlouvám. Snad jsem se nechal příliš inspirovat bloggery jako jsou Ben Stanhope nebo Jim West, kteří podobnou nadílku servírují svým oponentům běžně. Zde to ale takto být nemělo a já proto volám „pardon“.